Zavřít

Mikuláš (Miklós) Konkoly-Thege


20.01.1842 - 17.02.1916

 

Mikuláš Konkoly-Thege

Mikuláš Konkoly-Thege se narodil 20. ledna 1842 v Pešti 1). Pocházel ze starého šlechtického rodu 5), který vlastnil pozemky v dnešním Hurbanovu a jeho okolí. Rodiče Elek Konkoly Thege a Klára Bernátfalvi Földváry se na výchovu svého jediného potomka zaměřili a chránili ho před okolním světem, nemocemi a nebezpečím. Proto malý Konkoly nedocházel do školy, ale jeho výuka byla vedena soukromými učiteli. Zájem Konkolyho o vědu se projevil již v jeho patnácti letech, kdy sestrojil parní stroj, proto ve školním roce 1857/58 začal studovat fyziku na univerzitě v Pešti (zde jej učil Štefan Jedlík, který pocházel ze Slovenska). Konkolyho rodiče věnující se politice si ale přáli, aby jejich syn pokračoval v jejich politické kariéře, a proto začal v druhém ročníku studovat práva, v roce 1860 opustil Pešť a ve studiu pokračoval v Berlíně, kde roku 1862 získal doktorát. Zájem o studium fyziky, matematiky a astronomie však nijak nepoklesl, proto v průběhu studia začal docházet na přednášky Heinricha Wilhelma Doveho z meteorologie, Gustava Roberta Kirchhoffa z fyziky a Johanna Franze Enckeho z astronomie. Dalším jeho zájmem bylo cestování - na dvouleté studijní cestě navštívil řadu hvězdáren (např. observatoře Göttingen, Heidelberg, Paříž, Greenwich), kde se seznámil s odbornou činností observatoří, přístrojovým vybavením  a získal také mnoho osobních kontaktů, které sehrály důležitou roli při jeho budoucí vědecké práci. 

 

Mikuláš (Miklós) Konkoly-Thege měl však mnohostranné zájmy, mimo výše uvedených lze zmínit, že skládal básně, komponoval hudbu, vymýšlel a konstruoval mnohé přístroje, ale také získal zkoušky na lodního kapitána a strojvedoucího. Nejvíce se věnoval astronomii, ale v tomto období byla meteorologie s astronomií značně svázána a vývoj v oblasti astronomie vždy posunula vpřed i meteorologii. Mikuláš (Miklós) Konkoly-Thege se především proslavil jako astronom, i díky jeho práci na konstruování astronomických přístrojů. Vědeckou práci pak věnoval pozorování slunečních skvrn, jasných komet a jejich spekter, slunečních turbulencí, meteorům a určení přesného času. Později se věnoval astrofyzikálnímu výzkumu - astrofotometrii, spektroskopii, výzkumu sluneční fotosféry a chromosféry, fotografování hvězdokup, mlhovin, spektroskopickým a spektrofotometrickým pozorováním. Jeho pozorování Halleyho komety z roku 1910 bylo ještě v polovině osmdesátých let 20. století uváděno v odborné literatuře. A s tím pak byla spojena i systematická práce v oblasti geomagnetismu a meteorologii.

 

Oženil se v roce 1863, kdy se jeho ženou stala Madarassy Elizabeth. Spolu měli dva syny, Ference 3) a Eleka 4), oba však zemřeli v brzkém věku. Konkolyho rodiče se jej snažili přesvědčit, aby se vzdal svého snu o astronomie a začal žít život šlechtice a politika. Ovšem služba v úředníka byl pro Konkolyho cizí svět a velmi brzy se vrátil k vědě. Po smrti druhého syna se vydal na další studijní cesty po Evropě a učil se novým poznatkům, které byly objeveny v průběhu sedmi let, kdy se vrátil z posledních studijních pobytů. Šlo především o nové astronomické přístroje, které byly v tomto období velmi rychle vyvíjeny. Po smrti prvorozeného syna (leden 1871) si Konkoly uvědomil, že zřejmě nebude mít pokračovatele svého rodu a aby jméno rodu přežilo 5), rozhodl se ještě téhož roku vybudovat na svém panství první hvězdárnu s otáčivou kupolí a s 4 palcovým dalekohledem. Byl to také začátek jeho celoživotního soustavného pozorování a věnování se přírodním vědám. Zatímco v bohatších státech Evropy se astronomii dařilo, Uhry přišly během revoluce v roce 1849 o jednu z nejlepších evropských hvězdáren na Gellértu. Jeho zájem o přírodní vědy tak roku 1867 vyústil zahájením výstavby hvězdárny v O'Gyalle 2), která byla dokončena v roce 1871 předáním meteorologické a geofyzikální observatoře k užívání. Hvězdárna i meteorologická a geofyzikální observatoř vystavěl Konkoly za své prostředky, a přestože se tak jednalo o soukromou observatoř, stala se jednou z nejlépe vybavených v celé Evropě. 

 

Konkoly byl nejen velký astronom, ale také učitel. Od roku 1844 pomohl celé generaci astronomů, mezi nimiž bylo mnoho slavných jmen -  J. H. Mädler, J. G. Galle, Gustav Spörer, Benjamin Gould, Ph. Wolfers, C. Bremiker, F. Brünnow, L. Seidel, H. Schubert, a mnoho dalších. 

 

Mikuláš (Miklós) Konkoly-Thege zemřel v O'Gyalle 2) dne 17. února 1916.

 

 

...více o observatoři

 

 

Poznámka:

1) Starší prameny uvádějí jako místo narození O'Gyalla (dnes Hurbanovo) - příkladem může být Dějiny meteorologie v zemích českých a na Slovensku, str. 169. Novější zdroje však uvádějí jako místo narození Pešť. 

2) Obec do roku 1918 nesla maďarský název O'Gyalla (v překladu Stará Ďala), po období třiceti let (mezi roky 1918-1948) pak byl název obce přejmenován do slovenštiny, proto byla známa jak Stará Ďala. V roce 1948 byla obec opět přejmenována na Hurbanovo, a toto jméno nese do dnešních dnů

3) Ferenc Konkoly Thege - narozen 17. prosince 1863 v Nagy Tagyos, zemřel 17. ledna 1870 v O'Gyalla

4) Elek Konkoly Thege narozen 24. dubna 1870, zemřel 24. dubna 1870 v O'Gyalla


5)
První zmínky o rodu Konkoly se datují k počátku 13.století

 

 

 

Zdroj:

Slovenská ústredná hvezdáreň

Dějiny meteorologie v zemích českých a na Slovensku, K. Krška a F. Šamaj

Priekopníci vedy a techniky na Slovensku 2, J. Tibenský a kol.

Miklós Konkoly-Thege, http://memim.com

Miklós Konkoly-Thege, http://www.ancestry.com

Konkolly Thege, http://mek.oszk.hu

Bohumil Štenberk: Vzpomínky na minulost, Říše hvězd, ročník 38, č. 12

http://www.ancestry.com/genealogy/records/miklós-konkoly-thege_164447628

Wikipedia