Leo Wenzel Pollak
23.09.1888 - 24.11.1964
Studium a začátky L. W. Pollaka
Leo Wenzel Pollak se narodil v Praze dne 23.září 1888 v židovské rodině spisovatelů Dorethea a Simona Pollakových.
Vzdělání se mu dostalo mezi léty 1906 - 1910 na Přírodovědecké fakultě Německé univerzity v Praze, kde studoval obor fyziky a geofyziky pod vedením profesora Spitalera. Promoval v roce 1912 opět pod vedením profesora Spitalera s prací "Die Dauer und die Intensität des Sonnenscheins auf dem Douneuberge bei Mileschau" (česky "Trvání slunečního svitu na Milešovce"). O deset let později (1922) habilitoval na Německé univerzitě, o pět let později se zde také stal mimořádným profesorem a roku 1929 profesorem řádným a současně přednostou Geofyzikálního ústavu univerzity a observatoře Milešovka, kde nahradil svého učitele profesora dr. Spitalera, a která pod Německou univerzitu spadala. Observatoř Milešovka pod vedením Pollaka byla vybavena moderními přístroji, nově se zde začalo pozorovat UV záření a geomagnetismus, a celkově se zasloužil o zlepšení podmínek pro život pozorovatelů na observatoři.
Vědecká a pedagogická činnost na území ČSR
Pedagogická činnost profesora Pollaka (stejně jako PhDr. Spitalera) zahrnovala mimo meteorologie i celou řadu jiných oborů, mimo jiné tak přednášel na téma seismologie, geomagnetismus, astrofyzika atd. Na téma meteorologie pak stejně jako PhDr. Spitaler přednášel především na téma fyziky atmosféry, fyziky oblaků a srážek, meteorologické přístroje, dějiny meteorologie, atmosférická elektřina apod.
V roce 1927 navrhl zpracování měření pomocí děrných štítků ke strojovému zpracování měření ze 111 stanic za účelem výpočtu charakteristik tlaku vzduchu v Evropě a o rok později se díky tomuto systému stal Státní ústav meteorologický zřejmě prvním ústavem na světě, kde se začalo používat děrných štítků, přičemž SÚM této metody využíval k výpočtu průběžného vyhodnocování meteorologických měření. V ČSR tak probíhalo zpracování měření z vybraných 20 stanic, mimo jiné právě z observatoře Milešovka. Z tabulek četností vypočítal charakteristiky frekvenčních křivek tlaku a zakreslil tzv. zobecněné izobary. Zájem o městské prostředí PhDr. Pollaka lze dokladovat na měření UV záření ve velkoměstě (v Praze) a horském ovzduší (na Milešovce), kdy se snažil zjistit zeslabení záření v důsledku atmosféry měst, přičemž měření prováděl na chemickém UV dozimetru, který sám upravil a nahradil tak drahé a složité fotometry.
Pokračování vědecké a pedagogické činnosti v Irsku
Krátce před německou okupací ČSR musel z obav z rasových perzekucí emigrovat do Irska. V Dublinu zpočátku pracoval v Irské meteorologické službě a později působil jako profesor na Škole kosmické fyziky Ústavu pro aplikovaný výzkum. Nadále se ale věnoval aplikovanému výzkumu, především fyzice oblaků a srážek. V roce 1955 organizoval první sympozium o kondenzačních jádrech. Ve spolupráci s Nolanem a svými studenty se podílel na založení tzv. dublinské školy ledových jader, která získala ve studiu kondenzačních jader značnou proslulost. V klimatologii se zaměřil na podnebí Dublinu.
Profesor PhDr. Leo Wenzel Pollak již v Dublinu zůstal až do konce svého života, zemřel 24.listopadu 1964