OBSERVATOŘE.cz

Rudolf Ferdinand Spitaler

07.01.1859 - 16.10.1946

 

Profesor Spitaler se narodil 7.ledna 1859 v Bleibergu (Korutany, Rakouskou). V Grazu absolvoval gymnázium, odkud přešel studovat v roce 1879 filozofii , matematiku, fyziku, astronomii a meteorologii na univerzitu ve Vídni. Zde také v roce 1883 na základě své dizertační práce "Die Warmeverteilung uf der Erdoberfläche" (česky "Distribuce tepla na povrchu země") promoval. Ve Vídni zůstal a téhož roku nastoupil na univerzitní hvězdárnu, kde se mu podařilo objevit několik komet ( jedna z roku 1890 nese jeho jméno - 1890 VII (Spitaler)), 55 galaxií a 9 hvězdokup. Dále zde získal uznání za jeho fotografie hvězdné oblohy. Mezi léty 1893 - 1901 působil jako odborný asistent na klementinské hvězdárně, která fungovala jako observatoř Německé univerzity v Praze (od roku 1920 známá jako Německá univerzita Karlo-Ferdinandova) , kde se soustředil na studium fyzikálních a chemických vlastností hvězd a planet. Roku 1895 habilitoval z astronomie a meteorologie na Německé univerzitě v Praze, současně s tím se stal zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro kosmickou fyziku. Často vypomáhal ve výuce na geografickém ústavu Německé univerzity. Zde se v letech 1907-1910  a následně 1924-1926 stal vedoucím. Na této univerzitě se stal o šest let později mimořádným profesorem a vedoucím nově zřízené katedry pro kosmickou fyziku, a o dalších osm let později. tedy roku 1909, získal profesuru řádnou. Od roku 1895 byl také hostujícím lektorem astronomie a meteorologie na německém Polytechnickém institutu v Praze, kde vyučoval až do roku 1901, následně pokračoval ve výuce na Německé univerzitě, kde se stal profesorem kosmické fyziky a setrval zde až do roku 1929. Po dobu školního roku 1916 - 1917 se stal děkanem Filosofické fakulty. 

 

Pedagogická činnost profesora Spitalera (stejně jako PhDr. Pollaka) zahrnovala mimo meteorologie i celou řadu jiných oborů, mimo jiné tak přednášel na téma seismologie, geomagnetismus, astrofyzika atd. Na téma meteorologie pak stejně jako PhDr. Pollak přednášel především na téma fyziky atmosféry, meteorologické přístroje, dějiny meteorologie, atmosférické elektřiny apod.

 

Během období před 1. světovou válkou se zabýval a publikoval práce zabývající se především distribucí tepla na zemském, povrchu, teplotními anomáliemi na Zemi, teorií dob ledových, teorií denního kolísání tlaku vzduchu, nebo kontinentálním klimatem. V roce 1929, kdy profesor Spitaler odešel do důchodu, bylo vydáno speciální číslo časopisu Erzgebirgs-Zeitung, ve kterém byl uveden seznam všech jeho publikací, obsahující 87 položek z oblasti meteorologie, astronomie a geofyziky. Avšak i v důchodovém věku pokračoval v publikační činnosti a během dalších 17 let vydal více než 40 prací.

 

Po zahájení činnosti observatoře na Milešovce v roce 1904 se stal jejím prvním ředitelem. V 7. hodin ráno 1.ledna 1905 zahájil její nepřetržitý provoz a ředitelem na Milešovce pak zůstal po více jak polovinu svého života. Jeho prvním úkolem se stalo zaškolení prvního pozorovatele, jíž se stal Franz Löppen, který sloužil na observatoři sám. V tomto období se provádělo měření v klimatologických časech, tj. v 7., 14. a 21. hodin středního místního času. Přístrojové vybavení obstaral Ústřední ústav pro meteorologii a geodynamiku, Rudolf Spitaler je ve Vídni 5.10.1904 osobně převzal a na Milešovce instaloval. Z Milešovky také nadále publikoval klimatologický materiál s údaji získanými na této stanici.

 

Rovněž se zabýval kolísáním zemské osy a jeho důsledky na změnu rozdělení teplot na Zemi. V oblasti dějin klimatu přispěl svou prací z období čtvrtohor, ve které roku 1940 jako první vyslovil hypotézu, že změny oběžné dráhy Země mohou mít vliv na teplotní gradient mezi pevninou a oceány, co může mít vliv na meteorologické jevy.

 

 

Až do konce druhé světové války pobýval profesor PhDr. Spitaler v Praze, kdy byl v rámci odsunu Němců z Československa přesídlen do Reichenbachu. Zemřel ve věku 87 let, dne 16.10.1946 v Lübthernu.

 

Publikační činnost dr. Spitalera:

 

 

 

Ročenky:

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte des TGV im Jahre 1906, Lotos 55, č.2, 1907

Meteorologische Ergebnisse der Donnersbergwarte des Teplitzer Gebirgsvereines im Jahre 1906,  Erzgeb. Ztg, 28, č. 6 

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte des GebirgsVereines Teplitz in den Jahre 1907 - 1908 , Lotos, 57, č. 3, 1909

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte des GebirgsVereines Teplitz in den Jahre 1909 - 1910 , Lotos, 59, č. 5, 1911

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1911, Lotos, 60, č.1, 1912

Das meteorologische Observatorium auf dem Donnersberge und die ersten Beobachtungsergebnisse im Lustrum 1905-1909, Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. I, 1912

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1912, Lotos, 61, č.4, 1913

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1913, Lotos, 62, č.5, 1914

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1914, Lotos, 63, č.8, 1915

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1915, Lotos, 64, č.1-2, 1916

Der tägliche Gang der Windgeschwindigkeit, insbesondere der stürmischen Winde auf dem Donnersberge, Meteorol. Z., 33, č. 8, 1916

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1916, Lotos, 65, č.5-6, 1917

Die Ergebnisse der Terminbeobachtungen im Jahrfünft 1910-1914 und Über­sicht der Beobachtungsergebnisse von 1905-1914. Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. IV, 1915

Die tägliche Periode der starken und schwachen Winde, Meteorol. Z., 34, c. 8/9, 1917

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1917, Lotos, 64, č.5-6, 1918

Der tägliche Gang der Geschwindigkeit stürmischer Winde und des Luft­druckes bei den vier Haupt Windrichtungen auf dem Donnersberge, Meteorol. Z., 34, č. 10/11, 1917

Meteorologische Ergebnisse auf der Donnersbergwarte in den Jahren 1918, Lotos, 66, č.1-5, 1919

Aufzeichnungen des Anemometers im zweiten Jahrfünft, Jänner 1911 bis De­zember 1915, Windrichtung und Windgeschwindigkeit. Veröff. Meteorol. Observ. Donners­berge (Böhmen), Nr. V, 1920

Der jährliche und tägliche Gang der Windgeschwindigkeit und des Luftdruc­kes, insbesondere bei verschiedenen Windstärken auf dem Donnersberge, Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. VI, 1921

Stündlicher Gang des Luftdruckes auf dem Donnersberge 1905-1909, Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. VII, 1922

Stündlicher Gang des Luftdruckes auf dem Donnersberge 1910-1914, Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. VIII, 1922

Aufzeichnungen des Anemometers im dritten Jahrfünft Jänner 1916 bis De­zember 1920, Windrichtung und Windgeschwindigkeit. Veröff. Meteorol. Observ. Donners­berge (Böhmen), Nr. IX, 1923

Die Ergebnisse der Terminbeobachtungen im Jahrfünft 1915-1919, Veröff. Me­teorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. X, 1924

Die Ergebnisse der Terminbeobachtungen im Jahrfünft 1920-1924 und Über­sicht der Beobachtungsergebnisse von 1905-1924. Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. XI, 1925

Jahrbuch des Meteorologischen Observatoriums auf dem Donners­berge (Böhmen) für 1925, Veröff. Meteorol. Observ. Donnersberge (Böhmen), Nr. XIV, 1927

Jahrbuch des Meteorologischen Observatoriums auf dem Donnersberge (Böhmen) für 1926. Veröff. Meteorol. Obs. Donnersberge (Böhmen), Nr. XV, 1928

Der sechsjährige Witterungszyklus auf dem Donnersberge, Erzgeb. Ztg, 59, č. 6, 1938

 

Zdroj:

Dějiny meteorologie v zemích českých a na Slovensku, K. Krška a F. Šamaj

Klimatické poměry Milešovky, R. Brázdil, J. Štěkl a kolektiv

Milešovka a milešovský region, J. Štěkl

Česká meteorologická společnost, http://www.cmes.cz

Říše hvězd, 1934 / 04