Zavřít

Köppenova klasifikace podnebí dle kontinentů



 

Kontinent Pásma  Informace (údaje z roku 2000)
Afrika

A: 31,8%

B: 57,2%

C: 11,8%

D: 0

E: 0

Rozložení podnebí je založeno na 1436 srážkoměrných stanicích a 331 stanic měřících teplotu vzduchu. Z těchto stanic 313 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i srážek.

 

Nízká hustota stanic pro měření teploty vzduchu způsobuje nepřesnosti v určení klimatu, nejvíce je to patrné v Nairobi, Keni a v části Madagaskaru. Týká se to především oblastí vysokých nadmořských výšek, kde bylo podnebí určeno spíše na základě zkušeností - je tak zařazeno v klasifikaci jako podnebí v mírně teplém klimatu i přesto, že většina měřených oblastí patří pod tropické podnebí.

 

Zajímavým rysem je rozdělení Etiopské vrchoviny v mírně teplém klimatickém pásmu na typy Cs a Cw. V této oblasti je značný vliv sezónních srážek (především v období duben až září) a měsíčních teplotních průměrů (nejteplejší měsíc je cca o 5°C teplejší, než měsíc nejchladnější). Na západní straně pohoří je od října do března tepleji, než ve zbytku období, léto je tak definováno jako říjen až březen. Od dubna do září (tedy v zimním období) tak spadne většina srážek. Na východní straně pohoří je léto definováno od dubna do září, jelikož je na této straně pohoří tepleji, než ve zbytku období a většina srážek tak spadne v letním období. Proto je typ klimatu pro západní část pohoří určen jako Cs, zatímco východní část pohoří spadá do typu Cw

Asie

A: 16,3%

B: 23,9%

C: 12,3%

D: 43,8%

E: 3,8%

Asie je v klasifikaci podnebí definována jako území východně od linie směřující od severu na jih, skrze Ural po Arabské moře.  Rozložení podnebí je založeno na 3650 srážkoměrných stanicích a 994 stanic měřících teplotu vzduchu. Z těchto stanic 748 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i srážek.

 

V případě Kodaikanal (pohoří Západní Ghats, Indie), který se nacházející v nadmořské výšce 2343 m.n.m., je v oblasti s velmi slabou sezónností srážek. Dle srážkoměrů, které jsou umístěny v údolí, se nachází daná oblast v typu Cfb, přesto je tato oblast zakreslena jako Cwb. Důvodem je podcenění značných rozdílů způsobených srážkami v údolí a Kodaikanal, kde především v zimním období dochází spíše k suchému období. Toto spíše naznačuje zařazení Kodaikanal jako Cw, než Cf.

 

Ve městě Pune (Indie) dochází vzhledem k orografickému členění ke značným rozdílům v úhrnu ročních srážek. Asi 25 km na západ od této lokality se nachází pobřežní pás, kde úhrn ročních srážek dosahuje 3000-6000 mm, ale v v Pune dosahuje hodnoty 700 mm. Pozorování tedy sice ukazuje na typ BSh, avšak v mapách je zakreslena jako typ Aw. Vzhledem k řídké síti srážkoměrných stanic je přeceňováno množství srážek v Pune a to vzhledem ke strmému nárůstu ročního úhrnu srážek směrem k pobřeží. Proto došlo k úpravě klasifikace pásu podnebí  B na A.

 

Velmi řídká síť stanic schopných měřit teplotu vzduchu v jiní Indii vedla k rozšíření pásu C více na jih, než se původně předpokládalo. Např. v případě výše uvedeného případu Kodaikanal, se nachází nejbližší pohoří zasahující do těchto nadmořských výšek vzdálené 140 km a nejbližší stanice schopná měřit teplotu vzduchu se nachází více jak 400 km od této lokality. Nicméně pozorováním bylo zjištěno, že tato lokalita se spíše než v tropickém pásu nachází v pásu mírně teplém.

Austrálie

A: 8,3%

B: 77,8%

C: 13,9%

D: 0

E: 0

Mapa Austrálie zobrazuje tři pásy podnebí, přičemž více jak 3/4 území spadá do suchého pásu. Rozložení podnebí je založeno na 1807 srážkoměrných stanicích a 351 stanic měřících teplotu vzduchu. Z těchto stanic 345 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i množství srážek. Celkem se nachází v Austrálii 340 oblastí, z nichž 5 bylo opraveno na základě dat sousedících lokalit.

 

Rozložení stanic měřících množství srážek a teplotu vzduchu je v západní části centrální oblasti Austrálie velmi řídké, proto jednotlivé typy podnebí v této části kontinentu nejsou úplně přesně definované. 

Antarktida, Grónsko, ostrovy

A: 0

B: 0

C: 0

D: 0

E: 100%

Při analýze pásem a typů podnebí na menších ostrovech byly vzhledem k řídké síti stanic, které mnohdy na ostrovech samotných nejsou umístěny, určeny na základě pozorování. Jedná se především o Kanárské ostrovy, Havajské ostrovy, Cape Verde a ostrovy v Jižním Pacifiku.

 

V Grónsku se nachází 10 srážkoměrných stanic a 9 měřících teplotu vzduchu, z nichž 8 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i množství srážek. Všechny stanice jsou umístěny na pobřeží, chybí tak informace pro přesné určení klimatu ve vnitrozemí.

 

V Antarktidě se nachází 21 stanic měřících teplotu vzduchu, ale žádné srážkoměrné stanice. Všechny stanice jsou umístěny na pobřeží, chybí tak informace pro přesné určení klimatu ve vnitrozemí. Pouze dvě stanice se nachází na pobřeží. Zatímco tak všechny typy podnebí v Grónsku dle měření spadají pod ET, v Antarktidě se jedná o kombinaci ET a EF.

 

Aby bylo možné správně určit jednotlivé typy podnebí v Grónsku a Antarktidě, bylo nutné je odvodit pomocí alternativních metod. 

Evropa

A: 0

B: 36,3%

C: 17,0%

D: 44,4%

E: 2,3%

Evropa je v klasifikaci podnebí definována jako území napravo od linie směřující od severu na jih, skrze Ural po Arabské moře.  Rozložení podnebí je založeno na 1209 srážkoměrných stanicích a 684 stanic měřících teplotu vzduchu. Z těchto stanic 496 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i srážek. Typy podnebí byly určeny na základě měření a srážek u 488 oblastí (z celkového počtu 496), zbývajících 8 oblastí bylo opraveno na základě dat sousedních lokalit.

 

Stejně jako na ostatních kontinentech se i v Evropě vyskytují některé oblasti, kde je určen typ klimatu, který v dané části nebyl předpokládán. Je tomu tak i v Bulharsku, v okolí hory Mussala, kde byl stanicemi měřících teplotu vzduchu určen typ  ET. Vzhledem k tomu, že se na pohoří nachází tři stanice v nadmořské výšce přesahující 2000 m a naopak se nenachází žádné stanice v hlubokých údolích, byla celá oblast určena jako typ ET, přestože spíše odpovídají Df. Obdobná situace odpovídá i Francouzskému středohoří (také známe jako Centrální masív, francouzsky Massif Central) v okolí Le Puy de Dome a Mont Aigoual, kde se nachází ve vysokých nadmořských výškách stanice, dle kterých byl určen typ podnebí Df, ale údolí by mělo spadat pod typ Cf, bohužel se zde nenachází žádné stanice měřící teplotu vzduchu.

 

Na Islandu se nachází stanice měřící teplotu vzduchu především na pobřeží, podle kterých došlo k určení typu klimatu Dfc, které díky nedostatku stanic zasahuje hluboko do vnitrozemí, kde však klima spíše odpovídá typu Dfc. Pod typ ET jsou zařazeny i oblasti jižního Norska, zasahující na pobřeží severozápadního pobřeží. Pokud by byly k dispozici data, zřejmě by část těchto oblastí spadala pod typ Cfb. 

Jižní Amerika

A: 60,1%

B: 15,0%

C: 24,1%

D: 0

E: 0,8%

V Jižní Americe se nacházejí tři dominantní pásy podnebí - A, B a C. Pás polárního klimatu se nachází pouze ve čtyřech lokalitách Jižní Ameriky - Falklandské ostrovy, Jižní Georgia a dvě v Andách (vzhledem k nadmořským výškám). Rozložení podnebí je založeno na 1115 srážkoměrných stanicích a 192 stanic měřících teplotu vzduchu. Z těchto stanic 171 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i srážek. 

 

Typy klimatu byly ve 165 případech určeny na základě měření a pět ze zbývajících šesti dle sousedních lokalit. V Aracaju (Brazílie) spadá dle sledování pod Am (hraničící s oblastmi Aw), zatímco mapy zobrazují tuto oblast jako Aw. Výsledky měření ukazují, že se jedná prokazatelně o  typ Aw, jelikož měření je v rozporu s pozorovanými hodnotami. Důvodem je nekonsistentní pozorování a velmi hustá síť srážkoměrných stanic v této oblasti. Ostatní regiony v severních regionech Brazílie spadají pod typy BWh, BSh, Aw, Am a Af a jsou v souladu s naměřenými údaji a pozorováním. Síť stanic měřících teplotu vzduchu je zde velmi řídká a změna určení typu klimatu dle teploty vzduchu by tak byly spekulativní. 

 

Především řídká síť stanic měřících teplotu vzduchu má za následek rozšíření některých typů klimatu mimo očekávané oblasti, ale vzhledem k nedostatku dat není možné provést odpovídající opravy. Nejvíce je to patrné ve dvou oblastech  - jedna je severně od Bogoty (Kolumbie) a druhá v okolí Quito (Ekvádor). Obě oblasti spadají pod mírně teplý pás, ale stanice měřící teplotu vzduchu se nachází ve vysokých nadmořských výškách, které určují typ klimatu pro velké oblasti a stanice nacházející se níže v údolích nejsou k dipozici, přestože je velmi pravděpodobné, že spadají pod tropický pás.

Severní Amerika

A: 5,9%

B: 15,3%

C: 13,4%

D: 54,5%

E: 11,0%

Severní Amerikou se rozumí Kanada, USA, Střední Amerika a Karibské ostrovy. Dominantní význam v takto definované lokalitě má pás mírně studeného klimatu, který pokrývá 54,5% pevninského povrchu oblasti. Rozložení podnebí je založeno na 3034 srážkoměrných stanicích a 2236 stanicích měřících teplotu vzduchu. Z těchto stanic 2078 provádělo měření jak teploty vzduchu, tak i srážek. 

 

V Guatemale se nachází velmi řídká síť stanic. Přestože se ale dle údajů z těchto stanic v okolí Guatemala City nachází tropické podnebí, město samotné a jeho okolí je přiřazeno k typu Cwb, jelikož se nachází v nadmořské výšce cca 1500 m.n.m. a v této oblasti je tak očekávatelný spíše pás mírně teplého podnebí.

 

V Severní Americe se nachází celkem 11 míst, kde lze uplatnit Cs a Cw, nebo Ds a Dw (především v Mexiku). Ale ukazuje se, že se v Severní Americe nachází více míst, kde byl zvolen typ klimatu (druhá pozice) k pásu podnebí, ačkoliv známky takového typu podnebí zdánlivě neodpovídají. Je jím např. Batopilas ve státě Chihuahua (Mexiko), přičemž v této lokalitě jsou dostupná data pouze ze srážkoměrných stanic, bylo zvoleno podbnebí Csa. Léto v této lokalitě je od dubna do září, avšak srážky v letním období dosahují 441 mm, zatímco v zimním období 191 mm a okolní stanice přiřadili sousedící lokality k Cw, což odpovídá většímu množství srážek v letním období. Avšak není splněno kritérium uvedené v této tabulce. V nejsušším měsíci v létním období spadne pouhých 5,3 mm, což je méně než 40 mm a současně je to méně, než 1/3 srážek spadlých v nejdeštivějším měsíci zimního období (49.3 mm), takže podmínka pro určení Cs je splněna. Pro označení Cw by musela být splněna podmínka, že v nejsušším měsíci zimního období (18.4 mm) musí být srážky menší, než 1/10 srážek v nejdeštivějším měsíci letního období (154.6 mm), což splněno není a nemůže tak být uplatněn typ Cw. Proto je i přes větší srážky v letním období je lokalita Batopilas zařazena jako typ podnebí Csa - tedy jako mírně teplé podnebí se suchým létem.

 

Obdobné rozdíly mezi určením typu klimatu lze najít i dalších místech Severní Ameriky, jako např. ve White River, ve státě Arizona (USA), kde by na první pohled měl být typ klimatu určen jako Csa (srážky v letním období dosahují 228 mm, v zímním pak 201 mm), ale při podrobném studiu srážek lze dospět, že vhodnějším určením typu by bylo Cfa, jelikož srážky jsou víceméně rozloženy po obě šestiměsíční období. 

Pevninský povrch

A: 19,0%

B: 30,2%

C: 13,4%

D: 24,6%

E: 12,8%